Vernisáž 31. 08. 2021 16:00

Diva­dla Bol­ka Polív­ky Vás zve na ver­ni­sáž výsta­vy Inspi­ro­vá­no diva­dlem (pla­ká­ty, ilu­stra­ce, typo­gra­fie) malí­ře, ilu­strá­to­ra a socha­ře Bori­se Jir­ků a výtvar­ní­ka, nakla­da­te­le a his­to­ri­ka loko­mo­tiv Bohumí­ra Gol­dy dopl­ně­nou o křest kni­hy Sor­ry, jako čes­ká jus­ti­ce Mila­na Hulí­ka. Nejde při­tom o spo­je­ní náhod­né. Kni­hu ilu­stro­val prá­vě Boris Jir­ků a o její typo­gra­fic­kou podo­bu se posta­ral Bohumír Gol­da. Kmo­trem kni­hy bude Bolek Polív­ka a. hudeb­ně bude pod­ve­če­rem pro­vá­zet David Rotter.

Ver­ni­sáž výsta­vy a křest kni­hy se usku­teč­ní v úte­rý 31. srp­na 2021 v 16 hodin ve foyer Diva­dla Bol­ka Polív­ky. 

Klíš­tě. To je zřej­mě divá­kům nej­ví­ce zná­mý pla­kát z autor­ské díl­ny Bori­se Jir­ků a Bohumí­ra Gol­dy ke stej­no­jmen­né insce­na­ci Diva­dla Bol­ka Polív­ky. Na výsta­vě se však návštěv­ní­ci mohou sezná­mit i s dal­ší­mi díly, napří­klad pla­ká­tem pro Srn­ky, Hor­skou dráhu, Šest taneč­ních hodin v šes­ti týd­nech… Ne všech­ny ale vise­ly na ofi­ci­ál­ních pla­ká­to­va­cích plo­chách. Někte­ré zůsta­ly obra­zy, k nimž výtvar­ní­ka inspi­ro­val diva­del­ní titul.

„Popr­vé nás vza­la naše milo­va­ná uči­tel­ka češ­ti­ny na UMPRUM v Uher­ském Hra­diš­ti tuším v roce 72 jako zájezd stu­den­tů na před­sta­ve­ní Am a Ea do Diva­dla na pro­váz­ku. For­mo­va­lo mě diva­dlo i výtvar­ná podo­ba pla­ká­tů a kres­by Duša­na Ždí­ma­la. Bylo to v úžas­né jed­no­tě. Když jsme zhléd­li se ženou Zdeň­kou v Podo­lí Šaš­ka a krá­lov­nu, nechtě­la potom jít dva roky do diva­dla s tím, že už Diva­dlo vidě­la. Teď jsem rád, že jsem zván na pre­mi­é­ry, jako byly DNA či Šašek a syn, a můžu být zase při tom, kdy vzni­ka­jí tyto moud­ré klauni­á­dy,“ shr­nu­je Boris Jir­ků svůj vztah k diva­del­ní tvor­bě Bol­ka Polív­ky v drob­ném ohlédnutí.

Ruko­pis své kni­hy Sor­ry, jako čes­ká jus­ti­ce, dokon­čil Milan Hulík (nar. 1946) už na jaře 2019, kvů­li pan­de­mii se však své­ho křtu dočka­la až nyní. Hulí­ko­vy pří­běhy a úva­hy o čes­ké jus­ti­ci jsou inspi­ro­vá­ny jeho boha­tou pra­xí a zku­še­nost­mi. Už jako kon­ci­pi­ent posky­to­val práv­ní pomoc disi­den­tům a po zapsá­ní do sezna­mu advo­ká­tů se ujal obha­jo­by řady z nich: hudeb­ní­ků ze sku­pi­ny The Plas­tic Peo­ple of the Uni­ver­se, Pet­ra Uhla, Fran­tiš­ka Stár­ka a řady dal­ších, kte­ří pode­psa­li Pro­hlá­še­ní Char­ty 77, peti­ci Něko­lik vět, či posti­že­ných demon­stran­tů z Vác­lav­ské­ho náměs­tí. Po roce 1989 se stal se ředi­te­lem odbo­ru inspek­ce v nově zalo­že­ném Úřa­du pro ochra­nu ústa­vy a demo­kra­cie (nyní Bez­peč­nost­ní a infor­mač­ní služ­bu BIS) a poz­dě­ji se stal prv­ním náměst­kem gene­rál­ní­ho ředi­te­le dneš­ní Vězeň­ské služ­by, sám rád při­po­mí­ná, že ten­to název pro původ­ní Sbor náprav­né výcho­vy vymys­lel prá­vě on.

Prof. Boris Jir­ků, ak. mal. (naro­zen 10. 4. 1955 ve Zlí­ně) je čes­ký malíř, sochař a ilustrátor.

V letech 1970 až 1974 absol­vo­val Střed­ní umě­lec­ko prů­mys­lo­vou ško­lu v Uher­ském Hra­diš­ti a v letech 1974–1980 Aka­de­mii výtvar­ných umě­ní v ate­li­é­ru prof. akad. mal. Arnoš­ta Pader­lí­ka. Do roku 1990 ukli­zeč­ka a uči­tel LŠU. V r. 88–89 před­se­da akti­vu mla­dých výtvar­ní­ků, od lis­to­pa­du před­se­da OF čes­ko­slo­ven­ských uměl­ců v Máne­su. Násled­ně vedl 17 let výu­ku figu­rál­ní kres­by a mal­by na VŠUP v Pra­ze. Byl jme­no­ván V. Havlem nejmlad­ším pro­fe­so­rem v ČR. Krát­ce půso­bil jako rek­tor. Nyní vede výu­ku figu­rál­ní kres­by a mal­by na Fakul­tě desig­nu a umě­ní Ladi­sla­va Sut­na­ra Zápa­do­čes­ké uni­ver­zi­ty v Plzni. Sou­čas­ně je vedou­cím a garan­tem dok­to­rand­ské­ho a magis­ter­ské­ho pro­gra­mu – kla­sic­ká média (figu­rál­ní – kres­ba, gra­fi­ka, ilu­stra­ce, mal­ba, plas­ti­ka) na Fakul­tě výtvar­ných umě­ní Aka­de­mie umě­ní v Ban­ské Bys­tri­ci. Orga­ni­zu­je výsta­vy FIGURAMA, stu­dent­ské kres­by pat­nác­ti uni­ver­zit z Evro­py a USA. Věnu­je se vol­né kresbě, mal­bě, gra­fi­ce, ilu­stra­ci, dře­vě­né a kovo­vé plas­ti­ce, výtvar­ným rea­li­za­cím v archi­tek­tu­ře. Zúčast­nil se něko­li­ka desí­tek samo­stat­ných i kolek­tiv­ních výstav u nás i v zahraničí.