Roz­la­dě­né drž­ky vyprá­ví pří­běh o odcho­du k cir­ku­su a tou­ze spl­nit si svůj sen. Co se ale sta­ne, když se sen oprav­du spl­ní? Rozá­lie Havel­ko­vá a Anež­ka Hes­so­vá toho mají hod­ně spo­leč­né­ho. Obě hra­jí na akor­de­on a obě pro­ži­ly část svých živo­tů v cir­ku­se. Anež­ka vyrůs­ta­la v marin­got­kách u kočov­né­ho diva­dla ve švý­car­ském Esser­ti­nes a v Indii stu­do­va­la tra­dič­ní tanec kathak. Róza zpí­vá s jaz­zo­vým big ban­dem, hra­je šan­so­ny na svůj sta­rý akor­de­on, tan­čí fla­men­co a ve dva­ce­ti odje­la na rok do Bel­gie k cir­ku­su Ronal­do. Z její­ho cir­ku­so­vé­ho dení­ku vznik­la křeh­ká multi­žánro­vá insce­na­ce o tom, co se sta­ne, když dostih­ne­me nedo­stiž­ný sen.

Rozá­lie HAVELKOVÁ, Anež­ka HESSOVÁ, dvě har­mo­ni­ky, šan­so­ny, špa­něl­ské fla­men­co, indic­ký kathak, bel­gic­ký cir­kus i praž­ský Žiž­kov. Scé­nic­ká koláž s poe­ti­kou klauné­rie, nové­ho cir­ku­su a non­ver­bál­ní­ho diva­dla pod režij­ní super­vi­zí Ondře­je HAVELKY a Adély LAŠTOVKOVÉ-STODOLOVÉ.

„Jsou to nové KRASAVICE” … “Diva­dlo, na kte­ré divák jen stě­ží zapo­me­ne.” … “Geni­ál­ní… odchá­zí­me s úsmě­vem, zasně­ní i doja­tí…” Řek­li divá­ci, kte­ří už Roz­la­dě­né drž­ky vidě­li. Rozá­lie Havel­ko­vá & Anež­ka Hes­so­vá v režii Ondře­je Havel­ky & Adély Laš­tov­ko­vé Stodolové.

“Jejich před­sta­ve­ní ROZLADĚNÉ DRŽKY bývá vypro­da­né dlou­ho dopře­du. Anež­ka a Rozá­lie v něm tan­čí a zpí­va­jí za dopro­vo­du akor­de­o­nů. Vyprá­ví pří­běh mlad­ší z nich, kte­rá se v deva­te­nác­ti vyda­la na zku­še­nou do Bel­gie…” { Reflex }

“Rozá­lie Havel­ko­vá a Anež­ka Hes­so­vá uká­za­ly, že i ve dvou je mož­né zahrát diva­dlo, na kte­ré člo­věk jen stě­ží zapo­me­ne.“ { Kulturio.cz } Anež­ka HESSOVÁ, Rozá­lie HAVELKOVÁ a super­vi­ze Ondře­je HAVELKY a Adély LAŠTOVKOVÉ STODOLOVÉ. Diva­dlo o odcho­du k cir­ku­su a tou­ze spl­nit si svůj sen. Co se ale sta­ne, když se sen oprav­du splní?